Obec Čechy pod Kosířem
Čechy
pod Kosířem
Obec Čechy pod Kosířem
Čechy pod Kosířem

Z historie Sokola v Čechách pod Kosířem


V roce 2011 jsme oslavili stoleté výročí od založení sokolské Jednoty v naší obci. Než ale mohla být založena ta naše v Čechách pod Kosířem, muselo se stát něco jiného a někde jinde. A kde jinde než v Praze. Sokol pražský vznikl jako první tělocvičná jednota v Rakousko-Uhersku, a to v době politckého uvolnění šeesátých let 19. století z iniciativy doktora Miroslava Tyrše a Jinřicha Fügnera. Sokol pražský byl založen 16. února 1862 a jeho první prapor namaloval Josef Mánes.

Miroslav TyršMiroslav Tyrš se narodil 17. září 1838 v Děčíně jako syn německého vrchnostenského lékaře. Již v dětství ztratil oba rodiče a byl vychován u příbuzných v české vlastenecké rodině v Mladé Boleslavi. Vystudoval gymnázium v Praze a poté filozofickou fakultu. Z ekonomických důvodů pracoval během studia jako vychovatel v jedné z bohatých pražských rodin. V roce 1860 byl promován na doktora filozofie a po ukončení studia se stal cvičitelem v soukromém tělocvičném ústavu v Praze.

Miroslav Tyrš byl v dětství slabý, byl mu proto doporučen tělocvik. Našel v tělesném cvičení zalíbení, péče o tě-lesné a duševní zdraví se stala smyslem jeho života. Po založení pražského Sokola začal Tyrš zakládat tělocvičné jednoty i jinde, zejména pak na venkově.; Do konce roku 1863 bylo u nás 20 tělocvičných jednot s téměř 2000 členy. V roce 1871 začal vydávat časopis Sokol. Pořádal veřejná vystoupení a výlety za účelem podpory národního vědomí. Roku 1882 se v Praze na Střeleckém ostrově konal 1. všesokolský slet, který Tyrš osobně řídil.

Nesmírně náročná činnost v mnoha odvětvích měla ale dopad na jeho zdraví. Objevila se u něj nervová choroba z přepracování. Miroslav Tyrš zemřel tragicky v Tyrolských Alpách 8. srpna 1884. Byl nalezen mrtev v jedné horské říčce a je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech.

Jak to všechno začalo

Již v roce 1898 byla v naší obci založena Tělocvičná jednota Sokol a to zejména z iniciativy dělníků pracujících ve zdejší Smekalově továrně na výrobu hasičské techniky. V roce 1901 se členové naší Jednoty zúčastnili IV. všesokolského sletu v Praze. Byli to bratři: Rudolf Štandera, Josef Šťastný, František Šťastný, Rudolf Dostál a Vojtěch Janeček.

V tomto roce se činnost Sokola začala rozvíjet zvlášť silně, ale ze strany tehdejšího vedení firmy R. A. Smekal, bylo působeno na zaměstnance, aby od členství v Sokole upustili. Tento nátlak šel tak daleko, že účastníci sletu byli propuštěni z práce. Mnozí z funkcionářů své členství zrušili, jiní odešli za svým zaměstnáním jinam.

Když v roce 1904 vypukla stávka ve zdejší továrně, přispěla ještě k většímu úpadku Jednoty. Od této chvíle jednota ještě po tři léta živořila, až se dne 3. února 1907 úplně rozpadla. Tělocvičné nářadí bylo župou prodáno Jednotě Sokol v Českém Bohdíkově a výtěžek byl použit na úhradu dlužných příspěvkových nedoplatků.

Po rozpadu první Jednoty se v Čechách pod Kosířem zakládá 2. května 1911 opět Tělocvičná jednota Sokol.

První sokoliZakladatelé Jednoty zadávají v únoru 1911 stanovy ke schválení c. k. místodržitelství do Brna, které je schválilo 13. března 1911. Dne 2. května téhož roku je svolána ustavující valná hromada v hostinci paní Šťastné, které se zúčastnilo asi 24 bratří. Prvním starostou byl zvolen bratr František Holba a prv-ním náčelníkem bratr Alois Skulil. Jednota náležela do svazku župy severomoravské se sídlem v Olomouci až do 9. července 1911. Po utvoření župy prostějovské se stává její součástí a tvoří společně s Jednotami Smržice, Kostelec na Hané, Slatinice, Ptení a Konice jeden okrsek. Za půl roku po založení, 1. října 1911, vystupuje cvičící členstvo s Jednotou Kostelec na Hané na veřejném cvičení ve Stařechovicích.

V roce 1912 zakupuje Jednota slavnostní kroje a na popud vzdělavatele bratra učitele Miroslava Vavroucha se dne 6. července zakládá ženský odbor. Přihlásilo se 14 činných a 8 přispívajících sester. Začátky byly těžké. Teprve po 1. světové válce dochází k ucelenější organizaci a pod vedením Elišky Šťastné bylo započato s pravidelným cvičením. V naší tělocvičně zakotvily nové směry a pod vedením paní učitelky Heleny Novákové se ženy scházely na rytmických cvičeních. Jednota se připravovala na VI. všesokolský slet v Praze.

Dne 25. srpna 1912 se uskutečnilo první veřejné cvičení v zahradě hostinského bratra Karla Kvapila. Dnes je na tomto místě předzahrádka domu pana Aloise Hanzlíka na okraji ulice Víska.

V roce 1913, a to 13. července, se v Čechách pod Kosířem uskutečnilo velké okrskové cvičení v prostoru před továrnou. Následně vystoupili členové naší Jednoty na župním sletě v Čelechovicích, na veřejných cvičeních v Pěnčíně, Stařechovicích, Kostelci na Hané, Ptení, Slatinicích a na akademii v Prostějově.

Rok 1914 byl ve znamení příprav na zájezd do Brna. S nadšením odjíždějí bratři, ale zklamaní se vracejí, když zákazem bylo cvičení v Brně přerušeno pro atentát spáchaný na Ferdinanda d´Este a jeho choť Žofii v Sarajevě. Nad Evropou se snesla chmurná mračna věštící válku. Přesto však se činnost Jednoty nezastavila a připravovalo se veřejné cvičení na 26. červenec. Pro déšť se však nekonalo a bylo odloženo na 2. srpna.

Vypovězením války byla činnost Sokola přerušena a veřejná cvičení zakázána. Veškeré spolkové knihy byly odvezeny bratem Janem Šťastným do Prostějova k úschově bratru župnímu náčelníkovi Josefu Francovi.
Po vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1918 byla činnost Jednoty okamžitě obnovena. V té době zmizela rakousko – uherká policie a armáda. Členové Sokola vytvořili národní stráž, aby byl umožněn klidný vývoj státu.

1. ledna 1919 se schází tehdejší výbor a stanoví na 6. ledna valnou hromadu, aby Jednota mohla pokračovat v práci na poli tělovýchovném a vzdělávacím. K práci se hlásí bratr učitel Michael Petrák, který byl páteří Jednoty po ukončení světové války. Bohužel, 25. srpna 1920 se s bratry loučí a odchází na nové působiště, ale nadšení a obětavost v bratrech zanechává, takže jednota jde smělými kroky budoucnosti vstříc. Členové Jednoty se účastní Sletu v Moravské Ostravě a všech ostatních Všesokolských sletů.

Stará sokolovnaV roce 1927 zakupuje Jednota budovu od pana Reichstädtera č. 124 se zahradou a zde si buduje vlastní prací svůj stánek bratrství. V budově je zřízen malý sál. Zahrada je vysázena okrasnými stromy, slouží za letní cvičiště a výletiště. Zde sestry a bratři, dorostenky a dorostenci, žačky a žáci žijí sokolským životem, tj. plní všechna hesla a příkazy sokolské.

Byl ustaven volejbalový odbor, který se dopracoval pěkných a cenných úspěchů. V té době se členové Sokola zaměřili na branou přípravu a zvýšení tělesné a fyzické zdatnosti. Že celá tato sokolská výchova je nejlepší přípravou se ukázalo již za 1. světové války, čehož byly důkazem české legie, organisované členy Sokola.

Členové Jednoty se pravidelně účastnili předvojenských cvičení, pořádaných obcí za obětavého vedení legionáře p. Rudolfa Ludmily.

Předvoj. cvičení

Organizace

Vesnice Olomouckého kraje roku 2023

Vesnice rokuOlomoucký kraj

Počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
slabý déšť 6 °C 1 °C
středa 20. 3. jasno 8/0 °C
čtvrtek 21. 3. skoro jasno 8/1 °C
pátek 22. 3. zataženo 7/0 °C

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Více o službě

Chci se zaregistrovat

Mobilní aplikace

mobilní aplikace V OBRAZE

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google Play

App Store

Novinky a aktuality z našeho webu,
stačí si stáhnout mobilní aplikaci.
×
Více informací

Úřední hodiny, GDPR

Pondělí:
8:00 - 12:00
13:00 - 17:00

Středa:
8:00 - 12:00
13:00 - 17:00

 

GDPR

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Odkazy

Povodňový portálLinka pomoci obětem

Rizika a nebezpečí